Zámek v Červené Řečici se může stát národní kulturní památkou
Bude-li zámek v Červené Řečici na Pelhřimovsku prohlášen národní kulturní památkou, může to ovlivnit posuzování žádostí o dotace na jeho opravy i jejich výši. ČTK to dnes řekla ředitelka telčského pracoviště Národního památkového ústavu Martina Veselá. Zámek je jednou ze tří památek na Vysočině, které chce ministerstvo kultury v nejbližší době nechat vládou prohlásit za národní kulturní památku.
"Některé dotační tituly hlavně z evropských fondů tento statut zohledňují a jsou cíleně směřovány k národním kulturním památkám. Zámek se může stát součástí toho nejcennějšího památkového fondu, který máme," řekla Veselá.
Zámek je dokladem proměny staršího středověkého sídla na reprezentativní rezidenci. Hrad byl na rezidenci zámeckého typu přestavěn v 16. století. Tato etapa vytvořila uměleckohistoricky nejhodnotnější části areálu, pro něž jsou typické prvky takzvané české renesance.
Pozoruhodné a téměř v celku dochované opevnění nemá v tuzemsku podle památkářů v raně novověké architektuře prakticky žádné srovnání. V dalších obdobích už zámek neprošel žádnými výraznými stavebními úpravami, je proto jedním z mála objektů tohoto typu, který se dochoval v autentické renesanční podobě včetně opevňovacího systému.
Letos pokračovaly sanace havarijních míst, dokončila se oprava střechy na hlavní budově, kterou se vstupuje do areálu. Začala oprava podlah v prostoru jedné z velkých bašt, které byly místy propadlé. Tyto opravy by měly pokračovat příští rok. Další práce bude podle Veselé možné plánovat v závislosti na množství peněz, které se podaří z různých záchranných programů sehnat. "Důležitým pokrokem je, že od léta působí na zámku stabilně kastelán, placený vlastníkem. Zámek se tak letos mohl poprvé regulérně otevřít veřejnosti a nabídnout v omezeném rozsahu prohlídky," řekla Veselá.
Vlastníkem zámku je družstvo Unimax v likvidaci, kterému se letos z programu záchrany architektonického dědictví podařilo získat 620.000 korun. Na dlouho chátrající zámek se poprvé usmálo štěstí už předloni, kdy ministerstvo kultury uvolnilo ze svého havarijního programu 400.000 korun. Milionová dotace z programu záchrany architektonického dědictví loni zahájila první část oprav střešních konstrukcí.
Situaci se záchranou zámku podle Veselé komplikovaly nedořešené církevní restituce, které blokovaly hlavně nakládání s pozemky. V případě zámku by však jeho nynějšímu vlastníkovi žádné problémy hrozit neměly. "Pokud na pozemku, který byl v majetku církve, stojí stavba, která není ve vlastnictví státu a která je v souladu se stavebním zákonem, je takový pozemek nevydatelný," řekl ČTK už dříve Vojtěch Macek z pražského arcibiskupství.
Podle Veselé budou ještě mnoho let pokračovat záchranné práce, kterých je vzhledem k rozlehlosti areálu a technickému stavu památky stále hodně. Aby se zámek dostal do přijatelného technického stavu s vyřešeným statickým zabezpečením a opravou všech havarijních stavů, potřeboval by podle Veselé investice odhadem kolem 100 milionů korun.
Dalšími památkami na Vysočině, které by se v nejbližší době mohly stát národní kulturní památkou, je sklárna v Tasicích a Michalův statek v Pohledi na Havlíčkobrodsku.
zdroj: ČTK
