Následná péče Jihlava - odrazový můstek k abstinenci
Následná péče při Oblastní charitě Jihlava už čtvrtým rokem pomáhá osobám, které se rozhodly skoncovat se závislostí. V průběhu minulého roku využilo služeb doléčovacího centra 42 klientů motivovaných k životu bez drog, alkoholu či hazardních her. Klienti se shodují na jednom – doléčování je důležitým krokem k dlouhodobé abstinenci a nemělo by se podcenit.
Někteří z klientů úspěšně absolvovali celý program, který Následná péče Jihlava nabízí, jiní jsou po několika měsících svého působení ve službě těšně před jeho ukončením.
Celý program v trvání 12 měsíců má úspěšně za sebou i pan Vojtěch (50), který ke své účasti v programu říká: „Ona ta abstinence není jen o tom přestat pít. Já jsem si během programu plně uvědomil, že jsem závislý a dokonale jsem se s tím smířil. Program mi ukázal nové hodnoty a změnil celý můj postoj k životu. Jsem po mnoha letech, kdy jsem se závislostí neúspěšně bojoval, opět spokojený a svůj život v abstinenci si doslova užívám“. Podobnou zkušenost popisuje i paní Laďka (52), která má za sebou 10 měsíců doléčování a pomalu se chystá k odchodu ze služby: „Našla jsem sama sebe a mám pevnou půdu pod nohama. Přineslo mi to velký pocit bezpečí, a i když z programu brzy odejdu, to bezpečí pořád vnímám.“
Doléčovací program vede klienty k tomu, aby porozuměli své závislosti a naučili se reagovat na každodenní situace, které pro ně mohu být svou povahou ohrožující, ať už se jedná o vztahovou problematiku či problémy na pracovišti. Zejména zpočátku jsou klienti velmi ohroženi rizikem, že nahromaděné problémy rozkolísají jejich snahu abstinovat, a oni se tak vrátí k užívání drog či alkoholu. „Na skupinách jsem poznala nové možnosti, jak se sebou pracovat a jak čelit různým nepříjemnostem, které mě zákonitě budou potkávat. Cítím se díky tomu jistější“, říká paní Laďka.
Následná péče svým klientům nabízí zejména skupinové terapie a individuální poradenství. Komplexní program ale zahrnuje také sociální poradenství či zážitkové aktivity. Klienti Následné péče jsou v kontaktu se zařízením i několikrát týdně. Struktura veškerých aktivit tedy na uživatele klade i značné nároky, ať už časové či takové, které souvisejí s rozebíráním obtížných témat. Jak zmiňuje pan Vojtěch: „V programu pro mě byly nejnáročnější asi individuální pohovory s terapeutem, kdy jsem musel vzpomínat na některé životní události, které souvisely s mým nadměrným užíváním alkoholu. Každá závislost má své příčiny, a ty bylo velmi těžké odhalit a pojmenovat. Také bylo dost těžké najít během programu v okolí zaměstnání, ale i to dopadlo dobře.“ Rovněž pro paní Laďku bylo doléčování zpočátku obtížné: „Začátky byly šílené! Chvílemi jsem si říkala, co tu vůbec dělám. Nevěděla jsem, jestli to dokončím, ale postupem času jsem se otevřela, pochopila, o co v programu jde, a zvládla jsem to. Byl to odrazový můstek a teprve teď ke konci na sobě vidím změny!“
Projít celým programem od počátku do konce je pro klienty mnohdy náročnější, než sami čekali. Setkávají se s úspěchem i dílčími nezdary a dočasnou ztrátou motivace. Přes všechny nepříjemnosti ale pan Vojtěch hodnotí svoje působení v programu jako přínosné a doporučuje ostatním, aby se pro doléčování nerozhodovali jen proto, aby někomu udělali radost. „To je sice hezké, ale především to děláme pro sebe!“ dodává na závěr pan Vojtěch.
