"Park trpěl dlouhodobou neúdržbou, stromy i keře rostly desítky let živelně. Poslední údržbu zřejmě prováděli ještě Collaltové," řekl Kružík. Italský rod Collaltů získal zámek po Bílé hoře, majetek mu byl zkonfiskován po roce 1945.
Projekt revitalizace zeleně má finanční objem kolem pěti milionů korun. Ošetření se týká stovek stromů. Společnost získala na ozdravění zeleně více než padesátiprocentní dotaci ze Státního fondu životního prostředí ČR. Kromě vlastních zdrojů společnosti přispěl také majitel zámku. Důvodem pro zásadní údržbu je podle Kružíka také zajištění bezpečnosti lidí nejen přímo v zámeckém parku, ale i na přilehlých chodnících.
Už začátkem roku dělníci pokáceli kolem 60 nevhodných a nezdravých stromů a další desítky náletových dřevin menšího průměru. Aktuálně v parku probíhají zdravotní a odlehčovací řezy stromů. Na jaře budou práce pokračovat novou výsadbou listnatých stromů a keřů a založením zhruba hektaru nového trávníků.
Zámek je pro návštěvníky přístupný pravidelně o Velikonocích, o květnových svátcích i během vánočních svátků. V červnu a v září je otevřeno o víkendech, o letních prázdninách denně vyjma pondělí. Od 19. do 21. června se na zámku uskuteční devátý ročník tradičního setkání kovářů Brtnické kovadliny. Začátkem června bude na zámku otevřena nová stálá expozice s názvem Černá smrt - historie morových ran.
Expozice bude v renesančních prostorách prvního patra zámku na třetím nádvoří. "Měla by mapovat vše, co souvisí s morem, a jak nemoc ovlivnila další vývoj společnosti. Bude to záležitost svým rozsahem v České republice ojedinělá," tvrdí Kružík. V expozici podle něj nebudou jen panely s texty a obrázky, ale návštěvníci mimo jiné uvidí například i morový lazaret nebo lékařsko-alchymistickou laboratoř. "Slibujeme si velký zájem návštěvníků," dodal.
Brtnický zámek je dominantou města. Původně gotický hrad založili Valdštejnové kolem roku 1430. Současnou podobu se třemi nádvořími dostal v období renesance. Po Bílé hoře se stal majetkem italského rodu Collaltů, kteří pokračovali v jeho úpravách. V roce 1958 byl zámek prohlášen kulturní památkou, ale již v té době nebyl využíván a chátral. Tato situace i kvůli nevyjasněným majetkovým vztahům pokračovala po roce 1989. O vlastnictví brtnického zámku se přetahují Nadace Svébyt a Stavební družstvo Svébyt v likvidaci.
zdroj: ČTK